|
|
Nutričně vyvážené jídelníčky ve školním stravování jsou zdravotním přínosem pro děti
BLOUDKOVÁ, Denisa
Cílem práce bylo vyhodnotit stravování ve školách z pohledu přínosu pro zdraví dětí ve dvou školních jídelnách v kraji Vysočina se zacílením na nutriční vyváženost. Pro práci byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Je složení jídelníčků z vybraných škol v souladu se spotřebním košem a zároveň v souladu s nutričními doporučeními? Výzkumná otázka č. 2: Jaká je informovanost pracovníků ve školních jídelnách o zdravém stravování? Výzkumná otázka č. 3: Je nějaký rozdíl ve stravování mezi dvěma zkoumanými školami? Výzkumná otázka č. 4: Jsou strávníci ve školních jídelnách spokojeni nejen s kvalitou, ale i pěknou úpravou jídel? Práce byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou norem školního stravování, spotřebního koše a nutričním doporučením pro dětský věk. V praktické části bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření. Sběr dat proběhl pomocí dotazníkového šetření mezi strávníky obou škol. Další podklady byly získány prostřednictvím rozhovorů s personálem školních jídelen a prostudováním veškeré dokumentace ve stravovacích zařízeních. Jídelníčky ze školních jídelen byly zkoumány v obou školách ve stejném časovém rozpětí s využitím programu Nutriservis. Celodenní jídelníčky jednotlivých dětí byly vyhodnoceny pomocí programu Nutriservis. Získaná data byla následně zpracována a vyhodnocena. Zkoumaným souborem byly dvě základní školy z kraje Vysočina a to, základní škola Želiv a základní škola Lánecká ve Světlé nad Sázavou. Jídelníčky ze školních jídelen byly vyhodnoceny, zda jsou v souladu s nutričním doporučením a spotřebním košem. Z výzkumu vyplynulo, že obě základní školy a jejich jídelníčky jsou výborně postavené. Jsou pestré a nutričně vyvážené. Obě školní jídelny také téměř stoprocentně naplňují spotřební koš. Pracovníci školních jídelen jsou velice dobře informováni ohledně zdravého stravování. Téměř všichni strávníci jsou s podávaným jídlem ve školní jídelně spokojeni.
|
|
|
Kompetenční profil vedoucí školní jídelny
Křtěnská, Monika ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Resumé: Závěrečná práce se zabývá problematikou kompetencí vedoucích školních jídelen. Vychází z dosavadních teoretických poznatků v oblasti kompetencí a pojmenovává cíle dnešního moderního školního stravování ve školních jídelnách. Práce přináší analýzu zjištěných výsledků dotazníkového průzkumu zaměřeného na posouzení jednotlivých kompetencí respondentů. Na základě teorie a výsledků výzkumného šetření je sestaven kompetenční profil vedoucího školní jídelny, který může být využit řídícími pracovníky ve školství při přijímání zaměstnanců, při analýze vzdělávacích potřeb zaměstnanců nebo při jejich hodnocení.
|
|
|
Využití informačních technologií při provozu školního stravování
Haňková, Jitka ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
8 NÁZEV: Využití informačních technologií při provozu školního stravování AUTOR: Jitka Haňková KATEDRA (ÚSTAV) Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jana Marková ABSTRAKT: Předmětem závěrečné práce je popsat využívání informačních technologií v zařízeních školního stravování. Problematika chodu stravovacích služeb je nedílnou součástí řízení provozu mateřských, základních, středních škol a školských zařízení a její zajišťování jednou z dílčích pracovních činností vedoucích pracovníků těchto zařízení. Proto je tato problematika charakterizována jako součást školského managementu. Práce je rozdělena do několika tematických oddílů. V úvodu jsou vysvětleny termíny související s tématem školního stravování. Dále zde je vysvětlena návaznost na českou legislativu. Následující kapitoly popisují možné výhody využívání informačních technologií pro strávníky a pro provozovatele stravovacích zařízení. Je zde zmapována oblast komunikace, objednávkového systému, evidence skladu a vedení účetnictví. Praktická část závěrečné práce je zaměřena na stanovený cíl práce, který má za úkol zjistit, v jaké míře, a v jaké oblasti jsou při provozu školního stravování využívány informační technologie. Za výzkumnou metodu bylo zvoleno dotazníkové šetření. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že informační technologie...
|
|
|
Analýza školní jídelny Praha 22
Vrbová, Hana ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Předmětem této práce je podrobná analýza Školní jídelny Praha 22 a porovnání jejího současného stavu se stavem očekávaným z pohledu všech uživatelů jídelny. Problematika je členěna do dvou samostatných částí: teoretická část, kde je poukázáno na postavení a vymezení školní jídelny ve školské soustavě a praktická část, která sleduje, zda jsou představy uživatelů v souladu či rozporu se současnou činností organizace. Myšlenkou této práce je přinést organizaci cenné informace o spokojenosti či nespokojenosti uživatelů s fungováním jídelny, sledování jejich potřeb a přání pro následné plánování a rozvoj organizace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Uplatnění regionálních, sezónních a ekologických potravin ve školních stravovacích zařízeních Jihočeského kraje
NEUMAYEROVÁ, Eliška
Ve školních stravovacích zařízeních Jihočeského kraje byly zjišťovány dotazníkovou metodou informace o uplatnění regionálních, sezónních a ekologických potravin a názory na možné zlepšení současného stavu. Od oslovených respondentů (vedoucí stravovacích zařízení, ředitelé) mateřských a základních škol bylo získáno a následně vyhodnoceno 35 kompletně vyplněných dotazníků. Na základě jejich hodnocení bylo zjištěno, že většina stravovacích zařízení má stálé dodavatele potravin, obvykle 2 - 3. Vedoucí kuchyní preferují dodavatele s nabídkou většího sortimentu (velkoobchody, supermarkety). 85 % jídelen uvedlo, že stálí dodavatelé jim poskytují slevy. Od zemědělců z regionu odebírá 35 - 45 % jídelen hlavní potraviny, maso, mléko a mléčné výrobky, méně ovoce a zeleninu. Nejčastěji kupovanou regionální potravinou jsou brambory, naopak ryby a luštěniny jsou převážně dovážené. Přibližně 80 % jídelen nezařazuje do jídelníčků biopotraviny. Jako hlavní důvod je uváděna jejich obtížná dostupnost a vyšší cena. To potvrzuje i zjištění, že čím častěji je dodavatelem místní zemědělec, tím méně jídelny využívají bioprodukty a kupují konvenční potraviny. Častým důvodem nevyužití regionálních potravin a biopotravin v jídelnách je nízká informovanost o jejich kvalitě, obava z vysoké ceny a omezený sortiment. Ze strany zemědělců je proto nutné zlepšení sortimentu nabídky, distribuce i marketingu. Zlepšit situaci mohou pravidelné semináře pro vedoucí pracovníky a předváděcí kurzy pro zaměstnance jídelen o tom, jak efektivně tyto potraviny využívat v jídelníčcích. Důležitá je i propagace těchto potravin, aby se dostaly do povědomí rodičů a dětí.
|
|
|
Využití sezónních surovin od regionálních dodavatelů ve školním stravování
FIALOVÁ, Daniela
Tato práce se zajímá o regionální dodavatele sezónních produktů a možnost jejich spolupráce se školními jídelnami. Vyhodnocuje faktory ovlivňující proces tvorby sítí, udržování a rozšiřování vazeb. Z dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru s místními pěstiteli byl zjištěn jejich zájem o spolupráci se školními jídelnami a druhy pěstovaných plodin v Jihočeském kraji. Za pomoci SWOT analýzy byl vyhodnocen potenciál sezónní regionální produkce a jejího uplatnění ve školním stravování. Nejvíce pěstovanou plodinou jsou brambory, cibule, kořenová zelenina, jablka a třešně. Z celkového množství dotazovaných místních pěstitelů spolupracuje se školními jídelnami 43% a 53% by mělo zájem o vytvoření vazeb. Hlavními faktory ovlivňující spolupráci mezi pěstiteli a jídelnami je množství a kvalita dostupné produkce, cena produktů a v neposlední řadě spolehlivost dodavatelů. Nutností je schopnost vzájemně komunikovat, dodržovat dohody a tvořit stabilní vztahy.
|
|
|
Využití informačních technologií při provozu školního stravování
Haňková, Jitka ; Marková, Jana (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
8 NÁZEV: Využití informačních technologií při provozu školního stravování AUTOR: Jitka Haňková KATEDRA (ÚSTAV) Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jana Marková ABSTRAKT: Předmětem závěrečné práce je popsat využívání informačních technologií v zařízeních školního stravování. Problematika chodu stravovacích služeb je nedílnou součástí řízení provozu mateřských, základních, středních škol a školských zařízení a její zajišťování jednou z dílčích pracovních činností vedoucích pracovníků těchto zařízení. Proto je tato problematika charakterizována jako součást školského managementu. Práce je rozdělena do několika tematických oddílů. V úvodu jsou vysvětleny termíny související s tématem školního stravování. Dále zde je vysvětlena návaznost na českou legislativu. Následující kapitoly popisují možné výhody využívání informačních technologií pro strávníky a pro provozovatele stravovacích zařízení. Je zde zmapována oblast komunikace, objednávkového systému, evidence skladu a vedení účetnictví. Praktická část závěrečné práce je zaměřena na stanovený cíl práce, který má za úkol zjistit, v jaké míře, a v jaké oblasti jsou při provozu školního stravování využívány informační technologie. Za výzkumnou metodu bylo zvoleno dotazníkové šetření. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že informační technologie...
|
|
|
Příjem mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v jídelníčcích školních kuchyní
SKALNÍKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá příjmem mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v jídelníčcích školních kuchyní. Cílem bylo zmapovat zastoupení mastných kyselin a nenasycených mastných kyselin v pokrmech tří školních jídelen. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na školní stravování, výživu dětí předškolního a školního věku a mastné kyseliny. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor sestává ze tří dvoutýdenních jídelníčků (10 dnů) jedné jídelny mateřské školy a dvou jídelen základních škol. Jídelníčky byly analyzovány pomocí čtyř nutričních databází. V některých případech byly hodnoty mastných kyselin u konkrétních potravin převzaty z jejich obalu či od výrobce. Výsledné příjmy byly následně porovnány s doporučenými příjmy mastných kyselin dle věkových skupin dětí. V případě jídelníčku mateřské školy je průměrná výsledná hodnota saturovaných mastných kyselin o polovinu vyšší než doporučený příjem. Průměrné hodnoty mononenasycených mastných kyselin a polynenasycených mastných kyselin jsou v mezích normy. Průměrné výsledné hodnoty jídelníčků základních škol poukazují na adekvátní příjem saturovaných mastných kyselin a mononenasycených mastných kyselin. Při hodnocení jídelníčků dle jednotlivých dní je však možné zjistit, že se jedná o různorodý soubor hodnot. Průměrné hodnoty polynenasycených mastných kyselin jsou nižší než doporučený příjem. Nicméně poměr podskupin polynenasycených mastných kyselin Omega 6 a Omega 3 se zdá být nerizikový, jelikož žádná výsledná hodnota tohoto poměru nepřevyšuje doporučenou hranici poměru 5 : 1. V případě jídelníčku mateřské školy je tomu jinak, neboť v něm průměrný poměr převyšuje poměr 5 : 1.
|
host ::
RSS.